Adaptační program v MŠ

1. Charakteristika adaptačního programu mateřské školy

• Při vstupu dítěte do MŠ je v mateřské škole uplatňován individuálně přizpůsobený adaptační program (režim).
• Rodičům je dána možnost strávit se svým dítětem určenou dobu v MŠ, tato doba se postupně zkracuje, dítě se osamostatňuje, odpoutává od rodičů a získává citový vztah k ostatním dětem a učitelkám, personálu. Seznamuje se s novým prostředím, režimem dne, zjišťuje, že prostředí je bezpečné, příjemné, obohacující.
• Učitelka a personál uplatňují adaptační režim v průběhu měsíce září, října, případně listopadu a s každým nástupem nového dítěte, pokud rodiče zvolí jeho nástup v pozdější době.
• Při dlouhodobém přetrvávání potíží s adaptací, př. po konzultaci s pediatrem může být doporučen pedagogem odklad docházky do MŠ.

2. Záměr adaptačního programu mateřské školy

• přiblížit mateřskou školu rodinám s dětmi, které se připravují na zahájení
  docházky, před nástupem seznámením se s prostředím, podmínkami vzdělávání,
  pedagogy a personálem školy – den otevřených dveří, informační schůzka, web
• seznámit rodiče s problematikou přechodu dítěte do nového prostředí,
  režimem v mateřské škole a zprostředkovat jim dostatečný poradenský a informační servis – den otevřených dveří, informační schůzka, web
• umožnit dětem, které začínají navštěvovat mateřskou školu postupné a
  nenásilné seznámení s novým prostředím
• adaptační program na základě zkušeností pedagogů individuálně přizpůsobit
  potřebám jednotlivých dětí.

3. Minimalizace adaptačních problémů ze strany MŠ

• rodiče dostávají všechny informace vždy prostřednictvím aplikace Lyfle, jsou
  zveřejněny šatnách na nástěnkách a webových stránkách MŠ,.
• v prvních dnech školního roku jsou na pracovišti přítomny obě učitelky, je – li to možné, od ranních hodin, aby nově příchozí osoba (pedagog střídající), nepůsobil na děti stresově. Na obě učitelky si tedy děti zvykají současně.
• rodič může zůstat v mateřské škole po určitou dobu, adaptační režim se po
  domluvě s učitelkami může opakovat a postupně zkracovat či prodlužovat podle potřeb a přizpůsobení dítěte.

4. Minimalizace adaptačních problémů ze strany zákonných zástupců

• pamatovat na zásadu „Netlačit příliš na urychlení adaptace, čím více se snažíte, tím pomalejší bude šance na adaptaci vašeho dítěte.“ Vše chce svůj čas a každé dítě je jiné. Prodlužovat délku pobytu dítěte v MŠ postupně.
• rozvrhnout si čas, tak aby dítě necítilo časový stres, aby bylo v novém prostředí uspokojené ve svých hravých a objevitelských potřebách. Po příchodu do MŠ plnit sliby ohledně vyzvedávání dítěte ze školky.
• vyvarovat se výhružek typu: „Počkej, až budeš muset chodit do školky!“ „ Jestli budeš zlobit, půjdeš do školky“

Doporučení pro první týden

1.den
první návštěva cca na hodinu (možno spolu s rodičem), kdy se dítě společně
s rodičem seznámí s prostředím školky, programem, režimem, personálem i
ostatními dětmi.

2.den
další návštěva, již bez rodiče v případě, že dítě neprotestuje, opět cca na hodinu. Pokud samo odmítá, může rodič zůstat ve třídě, pokusí se být spíše v pozadí a informuje dítě o tom, že se bude dívat, jak se mu ve školce líbí.

3.den
třetí návštěvu by již dítě mělo absolvovat samo, krátkou dobu, max. hodinu, nejdéle do podávání svačiny. I když nechce být bez rodiče, je důležité, že se přesvědčí, že rodič se pro něho brzy vrátí.

4. a 5.den
další samostatná návštěva dítěte může být až do 10 hod, pokud dítě chce…
V následujících dnech délku pobytu prodlužovat případně zkracovat dle kondice dětí.

5. Metody uplatněné při adaptačním režimu

Individuální přístup
Každé dítě zvládá situaci jinak a každé potřebuje něco jiného. Učitel musí k dítěti přistupovat s empatií, využívat intuici a vyzkoušet, co na které dítě platí. (Některému dítěti pomůže, když je ponecháno v klidu, jiné potřebuje zapojit do činnosti.)

Předmět z domova
Dítě si do MŠ přinese hračku, knížku, nebo jakýkoliv oblíbený předmět z domova.

Komunikace prostřednictvím maňáska
Při ostychu dítěte v prvních dnech lze využít maňáska nebo hračku jako prostředníka pro navázání kontaktu mezi učitelkou a dítětem.

Rituály
Pravidelné rituály navozují pocit jistoty a bezpečí. (např. zamávat rodičům z okna při odchodu, přivítání s paní učitelkou)

Pravidelný denní režim
Opakující činnosti, které probíhají každý den – ranní kruh, pohybové aktivity, čtení pohádky. Důležité jsou jasně signalizované úseky v organizaci dne a dostatek klidných chvil.

Vhodné činnosti
Zařazení aktivit, které nejsou závislé na vyjadřovacích schopnostech. Tanec, pohybové činnosti, poslech hudby, kreslení, malování aj.

Dobrovolnost
Dítě do ničeho nenutit, pokud se nechce zapojit do činností, nechat ho, ať se jen dívá.

Stejné místo u stolu
Pocit bezpečí můžeme v dítěti podpořit i přidělením stabilního místa u stolu.

Rada na závěr:
Rodiče, povídejte si s dětmi o tom, co budou v MŠ dělat, nemějte obavy, když se zpočátku objeví změna chování – děti se na určitou dobu uzavírají do sebe, hledají své jistoty, které mají z domácího prostředí, může se objevit separační úzkost. Tento stav, kdy děti více přilnou k mamince, jsou na ní více závislé, pláčou, nebo jsou naopak agresivní, dělají kroky zpět v hygieně, či stolování, v běžných rituálech, mají sníženou schopnost samostatnosti, jsou více pasivní, omezují komunikaci apod. je přechodný.
A vždy respektujte doporučení učitelek.

Adaptační program v MŠ